Athéna
Stará věštba předpověděla, že dcera bohyně rozumu Metidy bude mnohem moudřejší než vládce Olympu Zeus a že její syn ho převýší silou i schopnostmi a svrhne z trůnu. Toho proroctví se Zeus tak bál, že bohyni rozumu snědl, aby věštbě zabránil. Protože ho však potom strašlivě rozbolela hlava, musel zavolat božského kováře Hefaista, aby mu pomohl. Ten nezaváhal a sekerou rozsekl Diovy hlavu. Z ní vystoupila dívka v plné zbroji-bohyně moudrosti Pallas Athéna. Athéna, právě proto, že vystoupila z Diovy hlavy a znala všechna zákoutí a každé hnutí jeho mysli, se stala nejmilovanější Diovou dcerou. Zeus se Athéně se vším svěřoval, nic před ní netajil a ona neustále pobývala v jeho blízkosti. Sama nikdy nezatoužila poznat lásku, nevšímala si toužení a milostných rozmarů lidí ani bohů, netoužila po sňatku a zůstala pannou. Athéna vládla moudrosti, životu, umění a také poskytovala rady ve zvláštních případech. Tkaní a předení pro ni nebyly tajemstvím a naučila těmto dovednostem ženy. Muže zase naučila zpracovávat kovy-kovářství i zlatnictví. Naučila je zaké barvit látky, byla ochránkyní stavitelů, ať stavěli chrámy nebo lodě či města. Byla také patronkou dobrých vlastností, a sama je také měla, neboť se dala snáze obměkčit než jiné mnohem neústupnější bohyně, chránila města, věnovala svou přízeň statečným mužům. Pod jejími ochranými křídli se ocitl Perseus, když se vypravil pro hlavu Medúzy. Jemu věnovala zvláštní zahnutý meč, poradila mu, jak získat od nymf okřídlené střevíce i jak se vyhnout vražednému Medúzimu pohledu, a ochraňovala ho, když bojval se strašlivou mořskou obludou, která chtěla uchvátit Andromedu. Ochraňovala i ithackého krále Odyssea na jeho strastiplné desetileté cestě po skončení trojské války. Pallas Athéna měla ráda hrdinství, statečnost, rozhodnost, odvahu, přímost a neústupnost, proto byla ochránkyní i jiných velkých řeckých hrdinů, jako byl například Bellerofontes. Řekové si jí velice vážili a stavěli jí velkolepé chrámy, uctívali ji jako nejpřednější bohyni. I když bohem války byl Ares, Pallas Athéna byla bohyní, která válku, boj a soupeření rovněž silně ovlivňovala. Zatímco Ares byl bohem nelítostné, kruté, zuřivé a bezhlavé války, válka vedená pod božskou záštitou Pallas Athény byla válkou vítěznou, vedenou moudře a s nadějí. Je po ní nazváno město Athény a bylo jí věnováno jako cena ve sporu s bohem Poseidonem, kdo má městu vládnout. "Dám lidem z toho města něco významného," řekl prý Poseidon a dal lidem koně. Athéna prý odpověděla: "Já dám něco mnohem užitečnějšího." A stvořila olivovník. Bohové usoudili, že to bude dar drahocenný navždy, a věnovali město Athéně.
Athéna prý vycházela vždy zahalená, paže držela jako mladý stromek a její vlasy zdobily oivové větve-důkaz, že vytvořila tento stromek jako dárek lidem. Společnicí jí byla sova, jako symbol moudrosti. Podle báje byl zakladatelem a prvním králem Athén Kekrops-napůl člověk a napůl had;tvář a horní část těla měl lidskou, dolní tvořil hadí ocas.